Jaké výzvy přináší technologie blockchain pro naše právní systémy?

Téma blockchainu je poměrně složitá, a to nejen pokud jde o jeho technické uchopení pro běžné lidi. Stále více rezonuje tato technologie v uších lidí zejména ve vztahu k regulaci a uchopení podnikání v oblasti kryptoměn, jako i při jejich používání. Co je to tedy blockchain a jaké výzvy přináší pro právní systémy? A co je Bitcoin, jaké má výhody a problémy a jaká je jeho povaha v české právní úpravě?

Tento článek slouží jako úvod do poměrně složitého tématu blockchain. Jeho hlavním úkolem je ozřejmit základní pojmy z prostředí blockchain a označit oblasti, které budou předmětem širší diskuse v následujících článcích.

Co je Bitcoin a jaké má výhody a problémy a jaká je jeho povaha v české právní úpravě?

Co je Bitcoin a jaké má výhody a problémy?

Bitcoin je kryptoměna, která je jedinečná tím, že byla první decentralizovanou digitální měnou na světě. Bitcoin vznikl po publikaci 9 stranového dokumentu napsaného pravděpodobně fiktivní osobou se jménem Satoshi Nakamoto.

Pro lepší představu můžeme Bitcoin chápat jako elektronické peníze, které dokážete pomocí internetu poslat komukoliv na světě za podmínky, že daný člověk má zřízenou elektronickou peněženku, která dokáže takovou platbu přijmout. Bitcoin má oproti klasickým měnám, jako například euro nebo americký dolar (v crypto-komunitě se klasickým měnám říká FIAT), několik výhod:

Jaká je tedy povaha Bitcoinu v české právní úpravě?

Povaha Bitcoinu v české právní úpravě je popravdě neorganizovaná. Ve svém článku se tomuto tématu nedávno věnoval Pavol Travnik, který přišel k závěru (se kterým se já osobně ztotožňuji), že Bitcoin je v české právní úpravě občanského zákoníku věcí, a to:

• nehmotnou,
• movitou,
• nahraditelnou,
• nezuživatelnou,
• dělitelnou,
• přičemž není právem.

Díky svým vlastnostem totiž Bitcoin nesplňuje zákonné požadavky pro definice nebo práva. To mimo jiné znamená, že na Bitcoin Finanční zpráva pohlíží jako na věc, což v praxi znamená, že se na ně nevztahuje takzvaný časový test, který platí u jiných investicí. To znamená, že i po třech letech držení tak zisk z Bitcoinu – na rozdíl třeba od akcií – není od daně z příjmů osvobozen. Tímto, jakož i dalším právně-ekonomickým tématům se však ještě určitě budeme věnovat v dalších článcích. Nyní se pojďme podívat na samotnou technologii, která Bitcoin zastřešuje. Jmenuje se blockchain.

2. Co je to blockchain a jaké výzvy přináší pro právní systémy?

Co je to blockchain?

Blockchain je revoluční technologie, na níž jsou dnešní kryptoměny postavené.

Technická definice by zněla asi takto: Blockchain je trvalá, transparentní, decentralizovaná, veřejná hlavní kniha transakcí, ke kterým je možné novou transakci jen připsat - tedy bez možnosti opravy starších transakcí.

Zjednodušeně řečeno blockchain je přesně tím, co jeho jméno naznačuje – řetěz bloků kódu. Tyto bloky uchovávají informace o jednotlivých transakcích a spolu tvoří hlavní knihu, která je distribuována do velkého množství počítačů.

Uvedeme příklad s blockchainom Bitcoinu. Při Bitcoine se jeden blok skládá ze tří typů informací:

1. Data – data, která obsahují blok Bitcoinu jsou:
   1. adresy odesílatelů Bitcoin,
   2. adresy příjemců Bitcoin,
   3. datum a čas kdy byl blok vytvořen (takzvaný timestamp),
   4. objem Bitcoin, který byl transakcemi převeden.
2. Hash – hash je poznávací znamení bloku – něco jako jedinečné číslo bankovky. Hash bloku se vypočítá počítači na síti (tzv. miner-mi) při realizaci transakcí. Hash zabezpečuje neměnnost bloku. Pokud by v bloku nastala změna (například někdo bude chtít přidat další transakci), změní se i hash bloku, a tedy už to nebude stejný blok.
3. Hash předešlého bloku – umožňuje vytvořit jen těžko měnitelnou řetěz bloků. Například blok 3 odkazuje na hash bloku 2, a blok 2 odkazuje na blok 1, který je prvním blokem v řadě a nazývá se Genesis Blok. V momentě psaní tohoto článku je posledním v řadě blok číslo 529608. Díky tomuto řetězu bloků je téměř nemožné měnit předešlé transakce, protože by již nezapadaly do původního řetězu. Změněn blok by měl totiž jiný hash než ten původní a už by nenavazoval na ostatní existující bloky. Aby se tak stalo, hacker by musel překonvertovat všechny následující bloky, což by stálo velmi velké množství času a energie. Navíc na blockchain stále přibývají nové bloky, čímž se celá situace ještě více ztěžuje.

Informace v řetězu bloků (blockchain) by se tedy daly přirovnat k hlavní účetní knize. Na základě této knihy se dá ověřit, kdo je skutečným majitelem konkrétního Bitcoinu (nebo jeho části). Proč je to důležité? Pokud bychom neměli k dispozici hlavní knihu, v níž víme odkontrolovat všechny transakce, mohlo by dojít k takzvanému dvojitému utrácení (anglicky: double spending). Mohla by tedy nastat situace, že majitel Bitcoinu by se stejným Bitcoin zaplatil dvakrát. Tato situace je samozřejmě nežádoucí. Díky hlavní knize však víme, že daný Bitcoin byl v den X převeden od Jany na Petra, a tedy Jana ho už nemůže použít.

Blockchain má však ještě jednu kritickou vlastnost – umí být decentralizovaný. To znamená, že neexistuje jedna centrální instituce, která by se o uchovávání a verifikaci hlavní knihy starala. Kopie celé knihy totiž může být distribuována po síti a všechny vyprodukované bloky jsou validovány takzvanými minermi v síti. Pokud se alespoň 51 % minerů (ti kteří počítají hash) sítě shodně, že transakce je platná, tak se transakce platnou stává. Díky decentralizaci blockchain může eliminovat zneužití veřejné moci nebo korupci.

Objevují se však i kontroverze, kde se na verifikaci plateb podílí jen malé množství minerů. Například nedávný výzkum na Cornell University ukázal, že při Bitcoine jsou to jen 4 mineri, který ovládají až 53 % výpočetní síly sítě. Tato situace je samozřejmě nežádoucí, protože nezaručuje decentralizaci v pravém smyslu slova.

Jaké výzvy přináší blockchain pro právní systémy? Kryptoměna, Initial Coin Offering, Právní a Finanční sektor.

Momentálně se využití technologie blockchain koncentruje zejména v sféře kryptomen a financování takzvanými initial coin offering (ICO).

Kryptoměny slouží zejména pro investice a transfer hodnoty za nízké poplatky (např. mezinárodní převod menší sumy peněz). Nejvýznamnější kryptoměny, z hlediska kapitalizace, jsou momentálně Bitcoin, Ethereum, Ripple, Bitcoin Cash a EOS. Základní mikro-analýzu nejznámější měny Bitcoin jsem shrnul výše. Je však otázka, jak by bylo českým právním systémem vnímáno například takové Ethereum, nebo jiné komplexnější kryptoměny, které se nepoužívají pouze na platbu, ale dokážou být naprogramovány tak aby sami provedli určitou akci (viz příklad smart contract-u níže).

Initial coin offering (ICO) je druh fundraising-u, který firmám umožňuje získat peníze od investorů výměnou za jejich vlastní formu kryptoměny – nazvěme to tokeny. Na rozdíl od klasického initial public offering (IPO) se kupující tokenů nestávají spoluvlastníci firmy. Koncept je založen na předpokladu, že při ICO se tokeny firmy prodávají mnohem levněji, než bude jejich hodnota v budoucnu. Předpokládá se totiž, že s úspěchem firmy se zvýší i hodnota tokenů. Zisky se tedy realizují při následném prodeji takových tokenů.

Pro právní systémy je takový způsob financování často problematický. Bez nové legislativy je totiž častokrát těžké napasovat tokeny do nějaké předdefinované kategorie. Tyto a mnohé další otázky jsou momentálně horkým tématem v komunitě, která se zabývá blockchainem, a budeme se jim věnovat v dalších článcích.

I když jsou budoucí využití technologie blockchain stále jen ve stádiu výzkumu, už teď se ukazuje, že tato technologie může způsobit nemalé revoluce ve vybraných odvětvích. Právo, bankovnictví, počítačová bezpečnost, logistika, IoT, pojišťovnictví, sdílená ekonomika, cloudové technologie, charita, energetika, obchod, nemovitosti, zdravotnictví, ale i státní správa budou v blízké nebo pozdější budoucnosti technologií blockchain téměř jistě zasaženy. Z právnického světa je to zajímavý projekt Kleros, který díky blockchainu posouvá hranice dodržování arbitrážních rozhodnutí. Projekt má jednoduchou, ale zajímavou ideu. Uvedu příklad:

Petr s Janou uzavřou dohodu, že Petr pro Janu naprogramuje stránku podle její specifikace. Odměna je sjednána na částku 5 Ethereum. Pokud jde všechno hladce, tak Jana zaplatí Petrovi po dodání díla. Co se však stane, pokud stránka nesplňuje specifikace? Zde nastupuje Kleros. Ethereum je kryptoměna, která podporuje takzvaný smart contract. V jednoduchosti řečeno, díky smart contract-u dokážete své Ethereum naprogramovat tak, aby se chovalo podle určitých pravidel. V našem případě Jana při zadání objednávky uzamkne 5 Ethereum do smart contract-u a Ethereum má od tohoto momentu jen dvě možnosti dalšího pohybu:

1. V případě splnění zakázky jsou tyto prostředky převedeny Petrovi.
2. V opačném případě je však spor posunut na rozhodnutí tribunálu od Klerosu. Tribunál posoudí evidenci, a díky přístupu k smart contract-u okamžitě provede rozsudek (provede Ethereum k oprávněnému vlastníkovi, vrátí je Jane nebo jich pošle Petrovi) a automaticky si odebere poplatek za arbitráž.

Smart contract je v tomto případě samostatný a nevyžaduje zásah externího nevirtuálního světa. Jak se však právní systém postaví k smart contractu, kde bude rozhodování svěřeno reálným soudem? Bude uzavření virtuální smlouvy na blockchaine považováno za dostatečné? Co když neznáme protistranu? Ve světě blockchain se smart contract-y uzavírají mezi adresami jako například tato:

0x123f681646d4a755815f9cb19e1acc8565a0c2ac

Bude uzavření smlouvy mezi dvěma adresami považováno za dostatečné? Pokud ano, jak se bude v případě uznání právního nároku na odškodnění takový nárok vymáhat?

Ve finančním sektoru je dilema s technologií blockchain ještě o trochu větší. Platí zde totiž regulace, které mají za cíl zabránit praní špinavých peněz (známé jako AML) a které nařizují finančním institucím, aby poznali svého klienta (známé jako KYC). Jelikož je technologie blockchain pro právo ještě velmi mladá, v tomto okamžiku máme k dispozici jen pár případových studií, které se snažily uvedené regulace napasovat na vlastní projekty. To, zda se jim to úspěšně podařilo, je otázkou budoucnosti, kdy dojde k nějakému sporu, který budou muset rozhodnout soudy.

Závěr

Momentálně je zřejmě jen otázkou času, kdy začneme vidět komplexnější legislativní opatření, která budou problematiku technologie blockchain blíže ošetřovat. Do té doby však bude nutné navigovat vody současné legislativy, a ta s blockchain-em vůbec nepočítala. V následujících článcích si blíže rozebereme problémové oblasti, které jsme v tomto článku nastínili. Můžete se těšit zejména na:

• Diskusi daňově-právních aspektů kryptoměn
• Případové studie ze světa ICO
• Analýzu problematiky smart contract-u
• A mnoho dalších...

V případě dotazů nebo podnětů mě neváhejte kontaktovat.

Pro detailnější informace přidáváme i pár externích linků na použité zdroje, případně na další čtení:

https://bitcoin.org/en/

http://www.bitcoinproperly.org

https://www.youtube.com/watch?v=SSo_EIwHSd4

https://www.youtube.com/watch?v=hYip_Vuv8J0

https://ripple.com/

https://www.bankingtech.com/2018/04/infographic-16-blockchain-disruptions/

https://blockgeeks.com/guides/smart-contracts/

https://kleros.io/

https://www.ethereum.org/

https://www.bitcoincash.org/

https://eos.io/

https://coinmarketcap.com/

https://dev.to/damcosset/blockchain-what-is-in-a-block-48jo

https://arxiv.org/abs/1801.03998

https://www.finance.gov.sk/Default.aspx?CatID=11641